Abstrakt
Chemické a morfologické vyšetření moče na plně automatizované močové
lince (LabUMat 2, Urised
3 PRO).
Seznam souvisejících dokumentů
Příručka kvality
Laboratorní příručka
Provozní řád
Skartační řád
Provozní deník přístroje
M_Chemické a morfologické vyšetření moče
PI-OKBH-21 Pracovní instrukce k močové lince
Uživatelská
příručka k analyzátoru LabUMat 2
Uživatelská
příručka k analyzátoru Urised
3 PRO
Příbalový leták k diagnostickým
proužkům LabStrips
U11 Plus GL , REF: (240) ANA-9901GL-1
Příbalový leták močové kontroly:
Quantimetrix Dip & Spin Urinalysis Dipstick & Microscopics Control
Level 1, REF: 1470-01, Level 2, REF: 1470-02
Kódy, názvy, definice a terminologie
Analýza moče chemicky, moč chemicky
Název v lokálním číselníku LIS: pH
Klíč v lokálním číselníku
LIS: UPH
Číslo metody v lokálním
číselníku LIS: 550
Seznam zdravotních výkonů VZP: 81347
Princip
Princip chemické analýzy moče
(LabUMat)
Jednotlivé analyty se stanovují v nativní neodstředěné moči na bázi suché
chemie, pomocí polyfunkčních indikátorových proužků LabStrips U11 Plus GL REF: (240) ANA-9901GL-1. Reakční
činidla jsou v suchém stavu imobilizována na reakčních ploškách proužku,
které po styku s močí reagují za vzniku barevné reakce. Intenzita reakce
se odečítá po 60 sekundách refraktometrem plně automatického močového přístroje
LabUMat 2.
Pozn.: Reflexní fotometrie:
• zdroj světla - světlo emitující diody
• emitují světlo o různých přesně definovaných
vlnových délkách – světlo pak dopadá v různých úhlech na reagenční zóny
diagnostického proužku
• světlo je odráženo na fotodiodu, která
slouží jako detektor
• intenzita odraženého světla závisí na
vybarvení reakční zóny (od bílé zóny se odráží prakticky 100 %, čím tmavší
zóna, tím víc světla je absorbováno)
Pozn.: Hodnota specifické hustoty se
stanovuje refraktometricky pomocí PMC jednotky (Physical Measurement Cell)
|
Měřená
veličina |
Princip
měření |
|
pH moče |
Testovací políčko obsahuje pH indikátory, které
mění barvu podle pH od pH 5 do pH 9 (od oranžové až po tyrkysově zelenou) |
|
Specifická hmotnost (SG) |
Hodnota SG se
stanovuje refraktometricky pomocí PMC jednotky (Physical Measurement Cell)
fyzikálními metodami. |
|
Leukocyty |
Test je založen na esterázové aktivitě
granulocytů. Tento enzym štěpí heterocyklické
karboxyláty. Uvolněná složka reaguje s
diazoniovou solí za vzniku fialové barvy.
(Pozn.: Indoxyl – esterázová reakce typická pro neutrofilní granulocyty a
makrofágy. Granulocyty leukocytů v moči obsahují esterázu, která
katalyzuje hydrolýzu pyrrolu. Kyselý ester uvolňuje 3-hydroxy-5-fenylpyrrol.
Tento pyrrol reaguje s diazoniem a vytváří fialové zbarvení.) |
|
Dusitany (nitrity) |
Barevný test je založen na principu
Griessovy reakce. Jakýkoli stupeň
růžovo-oranžového zbarvení by měl být interpretován jako pozitivní dusitanový test naznačující ≥
10⁵ organismů/ml moči. |
|
Glukóza |
Detekce je založena
na reakci glukóza oxidáza-peroxidáza-chromogen. Kromě glukózy není známa žádná
jiná sloučenina v moči, která by poskytla pozitivní reakci. Glukóza oxidovaná glukózaoxidázou katalyzuje vznik
kyseliny glukuronové a peroxidu vodíku. Peroxid vodíku uvolňuje za pomoci
peroxidázy kyslík, který oxiduje
bezbarvý chromogen tetramethylbenzidin na barvivo. Enzymatické stanovení glukózy v moči je
specifické pro D-glukózu. |
|
Bílkovina |
Test je založen na tzv. proteinové chybě pH indikátoru.
Aniont ve specifickém pH indikátoru je přitahován kationtem na proteinové
molekule, což způsobuje, že je indikátor dále ionizován, a ten změní svou
barvu. Test je citlivý na přítomnosti
albuminu. |
|
Ketolátky |
Reagenční
strip reaguje s acetooctovou kyselinou v moči. Acetoacetát reaguje s nitroprussidem
sodným v alkalickém prostředí za vzniku fialově zbarveného komplexu. |
|
Urobilinogen |
Diazoniová sůl imobilizovaná na reakční plošce
proužku reaguje s urobilinogenem za vzniku červeného azobarviva. Reakce
je citlivá na urobilinogen a sterkobilin. |
|
Bilirubin |
Kopulace bilirubinu s diazoniovou solí.
Produktem reakce je růžově až červeně zbarvený komplex. |
|
Erytrocyty |
Hemoglobin a myoglobin v prostředí
organického peroxidu specificky katalyzuje oxidaci indikátoru. Produktem
reakce je modrozeleně zbarvený komplex |
Princip morfologické analýzy
moče (Urised 3 PRO)
Optický systém kombinujícím
mikroskopii v jasném poli a mikroskopii s fázovým kontrastem.
Homogenizace moči pomocí pipety a
následné přenesení do speciálních jednorázových kyvet, které se posunou do
vestavěné centrifugy, kde se odstřeďují při 2000 otáčkách za minutu po dobu 10
sekund. Tím se všechny částice v moči dostanou do jedné roviny na dně kyvety,
kam se zaostří kamera.
Po odstředění pořídí vestavěná
kamera snímky jasného pole i fázového kontrastu přes mikroskop v několika
bodech nad vzorkem (15 zorných polí UriSed 3 PRO se rovná 10 běžným zorným
polím mikroskopu). Zvětšení odpovídá 400 násobnému zoomu. Vysoce výkonný
software pro vyhodnocení obrazu zpracovává všechny snímky a detekuje a dále
klasifikuje následující částice moči: červené krvinky (RBC), bílé krvinky (WBC)
a shluky bílých krvinek (WBCc) in vitro, hyalinní válce (HYA), skvamózní
epiteliální buňky (EPI), neskvamózní epiteliální buňky (NEC), patologické válce
(PAT), bakterie (BAC), bakteriální tyčinky (BACr), bakteriální koky (BACc),
kvasinky (YEA), krystaly (CRY), vápník-oxalát monohydrát (CaOxm), vápník-oxalát
dihydrát (CaOxd), kyselina močová (URI), trojitýfosfát (TRI), hlen (MUC);
spermie (SPRM), amorfní materiál (AMO).
Výsledky a všechny snímky se
ukládají do paměti přístroje UriSed 3 PRO, která má kapacitu 10000 záznamů.
Zařízení UriSed 3 PRO je propojeno s plně automatizovaným chemickým
analyzátorem moči LabUMat. Po dokončení měření vzorků na analyzátoru LabUMat
pokračuje automaticky stojan se vzorky dále do analyzátoru UriSed 3 PRO, kde
proběhne analýza sedimentu. Výsledná měření jsou zobrazena na displeji
analyzátoru UriSed 3 PRO ve společné zprávě o analýze, kde jsou zároveň
porovnávány výsledky chemické analýzy s výsledky močového sedimentu.
Místo
provádění postupu
OKBH, úsek močové analýzy, Nemocnice AGEL Ostrava - Vítkovice a.s., Zalužanského 1192/15, 703 84
Ostrava-Vítkovice
Bezpečnostní
aspekty
Je nutné dodržovat obecné zásady
bezpečnosti práce podle směrnice VN BOZP č. 8.02, ale i zásady práce s
biologickým materiálem, který může být zdrojem přenosu některých infekcí.
Zejména je třeba zachovávat pravidla osobní hygieny, používat osobní ochranné
pracovní prostředky (oděv, obuv a podobně), při práci nejíst, nepít
a nekouřit. Po práci a před jídlem omýt pokožku především rukou teplou
vodou a mýdlem a ošetřit vhodným reparačním krémem. Při zasažení očí
vymývat velkým množstvím vlažné vody nejméně 15 minut. Při zasažení oděvu a kůže
odložit veškeré kontaminované oblečení. Okamžitě kůži omýt velkým množstvím,
pokud možno vlažné vody, popř. mýdlem nebo jiným vhodným mycím prostředkem.
Při náhodném požití vypláchnout ústa, dát vypít asi 1/2 litru vody a
vyhledat lékařskou pomoc.
Fáze před vyšetřením
Specifická hmotnost
Stanovení dává
informaci o přibližné iontové koncentraci (nikoliv osmolalitě) moče, vyjádřené
jako specifická hmotnost. Je orientačním ukazatelem v případě těžkých poruch
tubulárních funkcí. Má hlavní význam pro interpretaci nálezu v močovém
sedimentu (lýza elementů při hodnotách <1,010
kg/m3). Neiontové složky moči jako jsou např. glukóza nebo barviva
nepropustná pro záření nevytváří žádné změny v testu. Vysoce alkalicky
pufrované moči mohou způsobit nízké výsledky ve srovnání s jinými metodami. V
přítomnosti mírného množství bílkovin (1 g/l – 1,75 g/l) se mohou vyskytnout
zvýšené výsledky specifické hmotnosti.
pH moči
Screeningové vyšetření pro hodnocení renálních i extrarenálních poruch
acidobazické rovnováhy, intermediárního metabolismu a některých specifických
terapií. Je rovněž nutné pro interpretaci ostatních parametrů močového nálezu.
Leukocyty
Esterázovou reakcí se stanovují téměř výhradně neutrofilní granulocyty a
makrofágy. Lymfocyty reakci neposkytují. Výhodou je pozitivita i při lýze
elementů a (falešně) negativním mikroskopickém nálezu.
Pozitivní výsledky mohou být také
nalezeny u žen v důsledku kontaminace vzorku vaginálním výtokem. Zvýšené
koncentrace glukózy (16 mmol/l) nebo vysoká specifická hmotnost mohou způsobit
snížené výsledky testu.
Dusitany (nitrity)
Přítomnost indikuje významnou, především gramnegativní bakteriurii (asi
nad 106 kultivačních CFU/ 1 ml moči). Pozitivní nález při
přítomnosti těchto bakterií vyžaduje dusičnany ve stravě pacienta a dostatečnou
inkubaci (několik hodin) moče v měchýři.
Negativní
výsledek se může vyskytnout:
1.
Pokud moč neobsahuje bakterie, které přeměňují dusičnany na dusitany
2.
Pokud moč nebyla v močovém měchýři dostatečně dlouho (až 4 hodiny), pro přeměnu
dusičnanů na dusitany
3.
Pokud v potravě chybí dusičnany
Protein (bílkovina)
Bílkovina v moči je směs nízko- a vysokomolekulárních proteinů a
vždy je signálem onemocnění ledvin, pokud se nejedná o fyziologický nález. Při
pozitivitě jde nejčastěji o glomerulární proteinurii (nejvíce je detekována
přítomnost albuminu). Méně citlivá je reakce na diagnostickém stripu na ostatní
typy proteinurií (např. tubulární proteinurii, kde převažují glykoproteiny).
Glukóza
Enzymatické stanovení glukózy v moči je specifické pro D-glukózu,
jiné cukry nedávají pozitivní reakci. Specificky určuje glykosurii z
prerenálních (diabetes mellitus) a renálních (tubulární poruchy) příčin.
Nevyskytují se zde falešně pozitivní výsledky
způsobené jakoukoliv látkou v moči.
Pokud
je koncentrace kyseliny askorbové ≥ 2,8 mmol/l nebo koncentrace kyseliny
acetooctové ≥ 1,0 mmol/l, vzorek s koncentrací glukózy 3 až 7 mmol/l může
vykazovat falešně negativní výsledek.
Ketolátky
Pozitivita je při ketoacidóze různé etiologie (výrazně zvýšená lipolýza
při diabetes mellitus, hladovění aj.).
Reagenční strip reaguje s
acetooctovou kyselinou v moči. Nereaguje s acetonem nebo s
β-hydroxymáselnou kyselinou. Normální vzorky moči jsou obvykle negativní
na ketony. Falešně pozitivní výsledky se mohou vyskytnout
ve vysoce zabarvené moči nebo v močích obsahujících velké množství metabolitů
Levadopy.
Urobilinogen
Proužky reagují na urobilinogen a sterkobilin. Pozitivita může být při
zvýšeném katabolismu hemoglobinu, zvýšené produkci urobilinogenu ve střevě,
hepatopatiích, neúplné obstrukci a zánětech intra- a extrahepatálních žlučových
cest. Negativní nález je při úplné obstrukci žlučových cest a absenci normální
bakteriální střevní flóry.
Reagenční stripy detekuji
urobilinogen v moči již v množství 3 μmol/l. Referenční rozmezí je 3 až 16
μmol/l.
Bilirubin
Pozitivita se nalézá při hepatopatiích, zvláště při poruchách funkce
žlučového pólu hepatocytu a obstrukci či zánětu distálně od něho. I malé
množství bilirubinu v moči je abnormální a pacient by měl být vyšetřen. Léky,
které barví moč červeně, a cokoliv, co vykazuje samotné červenou barvu v
kyselém prostředí, může ovlivnit výsledek testu. Vysoké koncentrace kyseliny
askorbové mohou způsobit falešně negativní výsledky.
Krev, hemoglobin
Pozitivita udává
přítomnost erytrocyturie nad 10 erytrocytů v 1 µl moči nebo hemoglobinu
uvolněného při dodatečné lýze z více než 10 erytrocytů v 1 µl moči. Prerenálním
důvodem pozitivity jsou patologické stavy vedoucí k přítomnosti hemoglobinu a
myoglobinu v plazmě (hemolytické stavy, crush syndrom, popáleniny, myopatie
apod.). Stopové reakce se mezi pacienty mohou lišit.
Přítomnost zelených skvrn (intaktní erytrocyty) nebo zelené barvy
(hemoglobin/myoglobin) na reakčním políčku během 60 sekund je indikací pro
další diagnostiku. Krev je často nacházena v moči u žen majících menstruaci.
Množství hemoglobinu 150 až 620 μg/l je přibližně ekvivalentní 5-15
buňkám/μl intaktních erytrocytů.
Reagenční
strip je vysoce senzitivní k hemoglobinu. Senzitivita stripu může být
snížena v moči s vysokou specifickou hmotností. Stripy jsou stejně citlivé k
myoglobinu a hemoglobinu. Různí oxidační činitelé, jako např. chlornan, mohou
vést k falešně pozitivním výsledkům. Mikrobiální peroxidáza doprovodná s
infekcemi močového traktu může také produkovat falešně pozitivní výsledky.
Kyselina askorbová s hodnotou v moči méně než 5,0 mmol/l nemůže ovlivnit
výsledek testu.
Moče na morfologické vyšetření je vhodné analyzovat nejdéle do 4 hodin po
odběru vzhledem k možnému rozpadu elementů.
Odběr primárního vzorku a transport
Odběr
Moč: K vyšetření
moče se použije vzorek středního proudu první ranní moče po hygienické očistě
genitálií.
Pozn.1: V noci během spánku
(nedochází k přijímání tekutin) se moč dostatečně koncentruje
v močovém měchýři a patologické hodnoty jsou
tedy nejvýraznější.
Pozn.2: Během dne se příjmem potravy moč alkalizuje,
ranní moč bývá nejkyselejší. Její
vlastnosti mohou být také významně
ovlivněny terapií, zvláště diuretiky. V první ranní moči je tedy menší
pravděpodobnost lýzy elementů a falešné negativity v případě dysmorfních
erytrocytů. Močové proteiny a uráty jsou méně rozpustné, a proto je hodnocení
zejména válců a krystalů kyseliny močové zatíženo menší chybou.
Pozn.3: Při základním vyšetření moče nepoužívat
konzervační činidla.
Pozn.4: Výjimku z odběru vzorku první ranní moče tvoří
stanovení glykosurie v postprandiální
moči u
diabetiků, kde má vyšetření větší informativní hodnotu o stavu kompenzace
cukrovky než vyšetření první ranní moče.
Příprava pacienta:
·
příjem
tekutin nemá být během noci nadměrný
·
poučit
pacienta o nutnosti omytí genitálií vodou (ne dezinfekce, z důvodu falešné
negativity bakteriurie)
·
použít
vzorek ze středního proudu moče (zbytek moče se opět vymočí do toalety)
·
nádobku se vzorkem dokonale uzavřít, správně
označit jménem, příjmením, rodným číslem a co nejdříve dopravit do laboratoře
OKBH
Další možnosti provedení odběru
·
zavedení močového katetru u pacientů
v intenzivní péči: vzorek moče je získán po jednorázovém zavedení močového
katetru do močového měchýře močovou trubicí
Pozn.: Odebrat vzorek z měchýře,
tzn.: nechat nejprve odtéci moč z externí
části katetru
·
odběr moče z permanentního katetru: vzorek
moče je získáván při výměně či sterilní punkci permanentního katetru
Pozn.: Vzorky pro analýzu moče nesmí být
odebrány ze sběrných sáčků napojených na permanentní katetr.
·
odběr moče ze suprapubické punkce: moč je získávána sterilní aspirací moče přes
abdominální stěnu z naplněného močového měchýře (při nutnosti přesného
kultivačního vyšetření)
Pozn.: Z hlediska rizika vnesení exogenní uroinfekce je tato metoda prakticky
bezriziková.
·
odběr moče z odběrových sáčků u novorozenců
a kojenců: oblast kolem genitálií musí být pečlivě omytá vodou. Následně je
připojen sterilní odběrový sáček a kontroluje se přítomnost moče v sáčku.
Pozn.: Odběrový
sáček se ponechává maximálně jednu hodinu, pak významně stoupá riziko
kontaminace.
Transport
Transport
materiálu na oddělení OKBH VTN je popsán ve směrnici S-OKBH-006
Směrnice pro transport a příjem vz.
Skladování
Moč je na
OKBH po provedení analýzy zazátkovaná a skladována v lednici při 2 až 8°C do konce pracovní doby. Poté je moč
likvidována podle vnitřních předpisů, viz: Provozní řád.
Interference
|
|
Látky způsobující falešnou negativitu |
Látky způsobující falešnou pozitivitu |
Ostatní |
|
Glukóza |
Vysoké
koncentrace kys. askorbové |
Oxidující
látky jako chlornan, chlór Acidická moč -
pH nižší než 4 |
|
|
Bílkovina |
Moč
se zvýšenou spec. hmotností Acidická moč
při pH nižším než 3 |
Vysoká
koncentrace hemoglobinu, kontrastní medium, desinfekční prostředky, pH vyšší
než 8, vysokomolek. látky |
|
|
Bilirubin |
Kys.
askorbová, močová, dusitany |
Urobilinogen
Etodolac |
Nestabilní na světle Vysoká konc. bilirubinu způsobuje zelené zbarvení zóny |
|
Urobilinogen |
|
Carbapenem
|
|
|
pH |
|
|
Stará
moč zvyšuje zásaditost |
|
Specifická hmotnost |
Alkalická
moč způsobuje nižší hodnoty |
Nízké
pH Protein od 500
mg/dl |
|
|
Krev |
Moč
se zvýšenou spec. hmotností Vysoký
obsah proteinů Vysoké
koncentrace kys. askorbové |
Oxidující
látky jako chlornan,
chlór |
Stará
moč může ovlivnit výsledky |
|
Ketolátky |
|
L-DOPA,
BSP, PSP, Phenylketone, Cephalosporine, Aldose reductive antenzyme
|
|
|
Dusitany |
Kys.
askorbová Moč se
zvýšenou spec. hmotnost |
|
Stará
moč může ovlivnit výsledky |
|
Leukocyty |
Moč
se zvýšenou spec. hmotností Glukóza
od 500 mg/dl Protein
od 300 mg/dl Nízké pH |
Formaldehyd,
bilirubin |
Stará
moč může ovlivnit výsledky |
Interference
·
konzervační
činidla – mohou ovlivnit stanovení jednotlivých parametrů, moč nelze
mikroskopicky hodnotit
·
překročení
intervalu od vymočení do zpracování biologického materiálu více než 4 hodiny
·
vzorky s masivní hematurií
Stabilita
měřených veličin v moči
+4 až +8°C: 4 hodiny
Omezení
Laboratoř může odmítnout
přijetí materiálu a neprovést požadované vyšetření z obecných důvodů
uvedených v Laboratorní příručce v kapitole Kritéria pro přijetí nebo
odmítnutí primárních vzorků.
Nevyšetřujeme vzorky
s nedostatečnou identifikací a vzorky po době stání delší než 4 hodiny.
Manipulace se vzorky
Manipulace
se vzorky probíhá podle běžných zásad práce
s biologickým infekčním materiálem uvedených v Laboratorní příručce a
Příručce kvality.
Pro chemické
vyšetření se použije promíchaný vzorek nativní moče. Identifikace materiálu se provádí centrálně
systémem LIS a nalepením čárového kódu na dodanou zkumavku s močí.
Po ukončení všech analýz je zkumavka
s biologickým materiálem zazátkovaná a umístěna na příslušné místo
v archivu v lednici.
Přístroje
a pomůcky
LabUMat 2, Urised 3 PRO
Reagencie
Diagnostické proužky LabStrips U11 Plus GL , REF: (240) ANA-9901GL-1, 150 testů
Výrobce diagnostických proužků: 77
ELEKTRONIKA Kft., 1116 Budapest, Fehérváry út 98
Dodavatel diagnostických proužků: BioVendor –
Laboratorní medicína a.s., Karásek 1767/1,
621 00 Brno, Česká republika
Skladování: Proužky
uchovávat na suchém a temném místě při teplotě +15 až +250C.
Manipulace
s reagenciemi: Diagnostické proužky jsou připraveny k použití.
Ověřování kvality:
Provádí se denně pomocí interní kontroly kvality.
Způsob likvidace: Likviduje se běžným způsobem podle
místních předpisů.
Spotřební
materiál
Zkumavky na 10 ml
Destilovaná voda
Savo
Tekutá kontrola pro chemický a morfologický
rozbor moči Quantimetrix Dip & Spin Urinalysis Dipstick & Microscopics
Control Level 1, REF: 1470-01, Level 2, REF: 1470-02
Výrobce: Quantimetrix
Corporation, 2005 Manhattan Beach Blvd, Redondo
Beach, CA 90278, Spojené státy
Dodavatel: BioVendor –
Laboratorní medicína a.s., Karásek 1767/1,
621 00 Brno, Česká republika
Skladování: Uchovávat
v lednici při teplotě +2 až + 80C.
Stabilita: Kontrolní
materiál je stabilní do vyznačené doby exspirace na obalu při teplotě
skladování +2 až +8°C. Po prvním otevření jsou zkumavky s kontrolou
stabilní po dobu 24 týdnů.
Manipulace
s reagenciemi: Kontrolní materiál je připravený k použití.
Způsob likvidace: Likviduje se běžným způsobem podle
místních předpisů.
Příprava
k činnosti
Zkumavky s močí se před vložením
do pracovních stojánků důkladně promíchají.
Analyzátor se uvede do stavu připraveného pro měření dle pracovní
instrukce PI-OKBH-21
Pracovní instrukce k močové lince
Pracovní postup
Před začátkem provozu se zkontroluje stav reagencií, spotřebního
materiálu a v případě potřeby se doplní. Denně se změří kontrola kvality
pro chemický rozbor moče a analýzu močového sedimentu.
Vyhovuje-li naměřená hodnota kontrolního materiálu (podrobněji S-OKBH-004 Směrnice pro IKK ), je možné přistoupit k zakládání vzorků moče do přístroje.
Zkumavky s močí jsou promíchány a vkládány do analyzátoru ve stojáncích
v primárních zkumavkách s čárovým kódem.
Manipulace se vzorky:
Množství
vzorku: minimální množství vzorku pro chemickou a mikroskopickou
analýzu
moče na
přístroji jsou 2 ml.
Měření biologického materiálu (moče):
UriSed 3 PRO provede měření močového sedimentu automaticky
Pozn.: Biologický materiál zlikvidovat po ukončení
denního provozu.
Vyhodnocení měření na močové lince:
Velká obrazovka PC → ikona DATABÁZE
Ø
Levá část obrazovky: Seznam vzorků
Ø
Pravá část obrazovky: Výsledky zvoleného
pacienta / QC
·
Nalevo: výsledky močového sedimentu
·
Napravo: výsledky chemické analýzy moče
1. Vyhodnotit, zda korelují
hodnoty měření chemické analýzy moče s močovým sedimentem
2. V případě potřeby ověřit
chemické stanovení moče dle PI-OKBH-33
Kvalitativní stanovení bílkoviny,
bilirubinu
a urobilinogenu v moči
3. Prohlížení, případná úprava buněk
v zorném poli močového sedimentu
Ø
Dvojklik na obrázek v pravém dolním rohu
obrazovky → k dispozici 15 snímků s hodnocením
buněk z odstředěného vzorku moči
Ø
Žlutá tabulka v pravém horním rohu obrazovky udává počty jednotlivých
buněk pro daný obrázek
Ø
Možnosti pod obrázkem:
·
VÝCHOZÍ: Vrátí zpět na původní snímek
·
SKRYTÝ TEXT: Zmizí označení u
jednotlivých buněk → lze lépe prohlédnout
zorné pole
·
START SHOW: Snímky se automaticky
cyklicky posouvají
·
ZOOM: Zvětšení buněk
·
BRIGHTNESS: Zesvětlení zorného pole
·
RYCHLÉ ČÁSTICE: Umožňují
odstranění popisů jednotlivých buněk a přiřazení správného popisu buňky a tím i
následnou automatickou změnu v souhrném výsledku Software pro počet jednotlivých buněk
§
Přiřazení názvu k buňce:
V nabídce RYCHLÉ ČÁSTICE vybrat
druh buňky → myší označit buňku
§
Vymazání chybného názvu u buňky
v zorném poli: V nabídce RYCHLÉ
ČÁSTICE vybrat položku –DEL– →
dvojklik pravá myš → odstraní se popis u vybrané buňky (lze odstranit
libovolný počet označení buněk
4.
Rychlejší
možnost úpravy výsledků mikroskopie je v databázi:
Ø
Vyhodnotit počty buněk v zorném poli
·
Rychlý
přehled např. pro kontrolu negativní moče: menu DATABÁZE → GALERIE → na obrazovce se zobrazí
15 snímků centrifugované moče
·
Vlastní hromadné hodnocení buněk na snímcích
·
Možnost použití živé mikroskopie:
menu MĚŘENÍ → LIVE VIEW
Ø
Změna
v celkovém výsledku močového sedimentu:
·
Menu DATABÁZE →
Tabulka pro naměřené hodnoty v sedimentu → vybrat řádek
s příslušnou částicí, kterou chcete měnit → dvojklik → otevře se dialogové
okno MODIFIKACE VÝSLEDKŮ SEDIMENTU
→ možnost změnit hodnoty
v položkách:
v
Average /
image: kolik částic na zorné pole
v
Particle
(µl):
v
Kategorie:
semikvantitativní
hodnocení
Pozn.: Pokud dojde k opravě počtu částic
semikvantitativního hodnocení, kvantitativní výsledek bude přenastaven na střed
rozsahu nové kategorie.
→ vybrat OK
Pozn.: Upravené záznamy budou zobrazeny ve výsledku modře.
Pozn.: V případě, že je výsledek třídy částic
upravený, sloupce kategorie odpovídajících
podtříd se změní na
N/A, a jejich hodnoty na 0. Další úpravu podtříd je možné pouze
v editoru náhledů
snímku.
5. Výsledek močové analýzy zvalidovat:
Ø Menu DATABÁZE → ikona VALIDOVAT → OK
Ø Možnost validovat více
stanovených vzorků moče najednou: V tabulce Seznam vzorků označit vzorky k validaci → ikona VALIDOVAT
→ OK
6. Odeslání výsledků močové analýzy do LIS
Ø Menu DATABÁZE → ikona VÝSTUPY → ikona PŘENOS
Stručný
popis postupu
·
Biologický materiál umístit na pás podavače
analyzátoru
·
Analýzu moče započít tlačítkem Start
·
Automaticky je provedena chemická analýza moče i
močového
sedimentu.
·
Po ukončení celé analýzy moče odebrat stojánky
se vzorky z podavače přístroje.
·
Po změření zkumavku se vzorkem moče uzavřít zátkou a uložit do lednice
pro případné ověření naměřených hodnot ve vzorku moče.
Kalibrace
a návaznost
Pozn.: Kalibrace na fyzikální měřící cele pomocí
destilované vody. Systém změří
specifickou hmotnost vody, porovná ji s továrním přednastavením, a pokud je
kalibrace úspěšná, upraví svou výchozí kalibraci.
Vlastní postup:
Ø
V nádobách pod analyzátory musí být destilovaná voda
Ø
Na malé obrazovce analyzátoru LabUMat 2 zvolit ikonu OBECNÝ → v okénku Uživatelská kalibrace PMC vybrat ikonu Start
Charakteristika
spolehlivosti
Kvalita diagnostických proužků, případně
přístroje je deklarována a garantována výrobcem. Seřízení citlivosti
fotometru je nutno provést servisním technikem výrobce.
Dokumentace, zpracování dat a vydávání výsledků
Výsledky stanovení jsou ukládány na externí disk.
Všechny výsledky se také archivují v elektronické formě v laboratorním
informačním systému.
Lékařům na odděleních a ambulancích Nemocnice
Agel Ostrava Vítkovice a.s. jsou výsledky vyšetření k dispozici
elektronicky v NIS a v případě potřeby v tištěné podobě u
příjmového okna v laboratoři.
Spolupracujícím lékařům jsou výsledky zasílány
průběžně elektronicky a následující den doručovány v tištěné podobě
se svozem biologického materiálu.
Výsledková zpráva obsahuje:
·
identifikaci
laboratoře, která výsledek vydala
·
odkaz na akreditaci laboratoře
·
datum
a čas vydání nálezu
·
jednoznačnou
identifikaci pacienta
·
zdravotní pojišťovnu pacienta
·
identifikaci požadujícího subjektu (lokalizaci pacienta, je-li to vhodné)
·
identifikaci požadujícího lékaře (resp.
oddělení)
·
diagnózu pacienta
·
druh biologického materiálu (sérum, plazma, moč,
krev u vyšetření krevního obrazu)
·
jasně
srozumitelnou identifikaci vyšetření
·
datum a čas přijetí vzorku laboratoří
·
datum a čas odběru vzorku
·
výsledek vyšetření s odpovídajícími
jednotkami (nejčastěji SI jednotky)
·
označení akreditované metody
·
referenční intervaly vyšetření
·
interpretaci
výsledků, je-li to nutné
·
jiné poznámky (např. kvalita nebo dostatečnost
primárního vzorku, pokud tato může nežádoucím způsobem ovlivnit výsledek
požadovaného vyšetření)
·
identifikaci osob, které výsledkovou zprávu kontrolovaly
a schválily
·
zkratky identifikující žádanku
·
př. 20.BR-0777
·
20: den v měsíci, BR: biochemie rutina,
0777: číslo vzorku
·
př. 20.HH-0777
·
20: den v měsíci, HH: hematologie, 0777:
číslo vzorku
Referenční
rozmezí
|
parametr |
neg. |
stopa |
+ |
++ |
+++ |
++++ |
|
|
|
|
||||||||||
|
Bilirubin [mg/dl] |
neg. |
0,5 |
1 |
3 |
6 |
|
|
|
|
|
||||||||||
|
Urobilinogen [mg/dl] |
norm |
- |
2 |
4 |
8 |
12 |
|
|
|
|
||||||||||
|
Ketolátky [mg/dl] |
neg. |
5 |
10 |
15 |
150 |
|
|
|
|
|
||||||||||
|
Kys.askorbová [mg/dl] |
neg. |
- |
20 |
40 |
100 |
|
|
|
|
|
||||||||||
|
Glukóza [mg/dl] |
norm |
25 |
50 |
150 |
500 |
1000 |
|
|
|
|
||||||||||
|
Bílkovina [mg/dl] |
neg. |
15 |
30 |
100 |
500 |
|
|
|
|
|
||||||||||
|
Krev [Ery/µl] |
neg. |
- |
5 až 10 |
50 |
300 |
|
|
|
|
|
||||||||||
|
pH |
5 |
5,5 |
6 |
6,5 |
7 |
7,5 |
8 |
8,5 |
9 |
|
||||||||||
|
Dusitany |
neg. |
- |
pos. |
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||
|
Leukocyty [Leu/µl] |
neg. |
- |
25 |
75 |
500 |
|
|
|
|
|
||||||||||
|
Specifická hmotnost |
1000 |
1005 |
1010 |
1015 |
1020 |
1025 |
1030 |
|
|
|
||||||||||
Interpretace výsledků, konzultační činnosti a hlášení
Bilirubin
Udává se relativně malá výpovědní hodnota stanovení bilirubinu a
urobilinogenu v moči pro diagnostiku hepatopatií. Konjugovaný bilirubin se
objevuje v séru a tím i v moči až při pokročilejších stadiích některých
hepatopatií. Každá pozitivita nálezu bilirubinurie je významná. Je vhodné
korelovat pozitivní močový nález s kvantitativním hodnocením celkového a
zejména konjugovaného bilirubinu v séru. Vysoké pozitivity zpravidla
diagnostické potíže nečiní. U novorozeneckého ikteru je z hlediska rizika
poškození CNS varovná sérová hodnota konjugovaného bilirubinu nad 34 µmol/l
(celkového bilirubinu nad 220 µmol/l u donošených a 256 µmol/l u nedonošených)
a bude se tedy v těchto případech vyskytovat častá pozitivita i v moči.
Krev
Při masivní makroskopické hematurii může docházet k tvorbě koagul a
poruchám pasáže moči typu renální koliky. Při vysoké hemoglobinemii nebo
myoglobinemii dochází k průchodu těchto proteinů do ultrafiltrátu
a možnosti tubulární obstrukce (rhabdomyolýza).
Glukóza
Glykosurie svědčí vždy pro hyperglykémii a glykosurie nalačno je
patognomonická pro diabetes mellitus, až na vzácné příčiny renální tubulární
glykosurie.
Vysoká glykosurie vede k osmotické diuréze a je primární příčinou
polydipsie ev. hyperosmolárního stavu, provázejícího dekompenzovaný diabetes
mellitus. Extrémní situací je hyperosmolární hyperglykemické neketoacidotické
kóma u diabetiků II. typu.
Vysoké ztráty glukózy močí (až přes 100 g/den) vedou mimo poruchy ve
vodním a minerálním hospodářství také ke katabolismu pro ztrátu neutilizované
energie.
Ketony
Ketonurie je odrazem systémové ketoacidózy, tj. zvýšení plazmatické
koncentrace neutrálního acetonu a především dvou relativně silných
organických kyselin (beta-hydroxymáselné a acetoctové). Důvodem je nemožnost
utilizace glukózy (diabetes mellitus, inzulinorezistentní stavy) nebo její
nedostatek (při hladovění). Ketoacidóza je podmíněna vystupňovanou lipolýzou,
kde nadbytek acetyl-CoA není možno plně metabolizovat a konvertuje v nejprve v
kyselinu acetoctovou.
Nadbytek kyseliny acetoctové se přeměňuje především v kyselinu
beta-hydroxymáselnou a podstatně méně se dekarboxyluje na aceton a CO2.
Srdeční a kosterní sval - a po několikadenní adaptaci částečně i CNS -
jsou schopny využít obě kyseliny jako zdroj energie. Při překročení této
metabolické kapacity se ketolátky vylučují močí, ovšem i zde je exkreční
schopnost limitována a následně dochází k vzestupu ketolátek v krvi.
Normální poměr mezi plazmatickými ketolátkami je 70 %
beta-hydroxybutyrátu, 20 % kyseliny acetoctové
a 2 % acetonu. V moči se tedy proužkovou analytikou
deteguje hlavně kyselina acetoctová.
Vzhledem k tomu, že inhibice lipolýzy je z hlediska účinku inzulínu asi
10x citlivější než transport glukózy, vyvíjí se ketoacidóza především u
diabetiků I. typu (tam někdy za ještě nevýznamně zvýšené glykémie).
inzulínorezistentní diabetici II. typu, kteří mají zvýšenou, normální nebo
ještě dostatečnou reziduální sekreci inzulínu, mají při dekompenzaci cukrovky
tendenci k hyperglykemickým (hyperosmolárním) neketoacidotickým stavům.
Nevýhodou většiny testů na ketolátky v krvi či moči je právě skutečnost, že nestanovují nejvíce
zastoupený produkt ketoacidózy v cirkulaci, tj. kyselinu beta‑hydroxymáselnou. I tak je ale
citlivost detekčních papírků dostatečná a lze jimi kontrolovat mimo kompenzace
diabetu mellitu také redukční režimy u obézních osob, především redukci úplným
hladověním.
Dalšími důvody ketoacidózy mohou být vrozené metabolické poruchy
(glykogenózy, defekty glukoneogenézy a ketolýzy, organické acidurie).
Obecně je nález ketonurie velmi frekventní při kterémkoliv závažnějším
onemocnění. Důvodem je stresová lipolýza při onemocnění, hladovění a dehydratace. Ketonurie je také přítomna
u alkoholismu, častější je v těhotenství a u dětí.
pH
Za horní varovnou mez se považuje pH 6,5 a při hodnotách nad 7 v první
ranní moči jde vždy o podezření na močovou infekci. Je nutné vyloučit
arteficiální bakteriální přerůstání in vitro, dané zejména dlouhým intervalem
mezi vymočením a vyšetřením moči. Významný vliv na pH moči má příjem potravy
(masitá strava moč acidifikuje, vegetariánská naopak) a stav intermediárního metabolismu
(systémová acidóza a alkalóza z metabolických i respiračních příčin). Naopak
při riziku urátové lithiázy jsou při kyselém pH uráty nerozpustné a je snaha
kontrolovaně zvýšit pH moči podáváním alkalizujících sloučenin (citrátových
solí) na 6,2 - 6,8. Při významné poruše tubulárních funkcí je porušena i jejich
acidobazická regulační funkce a pH se ustaluje většinou na hodnotách kolem 6,8.
Protein
Hraniční hodnoty jsou kolem 0,3 g/l, jasně patologické nad 0,75 g/l.
Patologické proteinurie se někdy klinicky tj. arbitrárně dělí na malé (do 1,0
g/den), střední (1-3,5 g/den) a velké (nad 3,5g/den). Extrémní zvýšení
nalezneme u manifestního nefrotického syndromu (prakticky vždy nad 5 g/l), kde
ztráty proteinu mohou negativně ovlivňovat i celkovou dusíkovou bilanci.
Proteinurie je jedním z hlavních laboratorních nálezů u primárních nebo
sekundárních glomerulopatií, kvantitativně významně méně je zastoupena u
tubulointersticiálních nefropatií. Je významným nálezem u různých typů
gamapatií (jako paraproteinurie
Urobilinogen
Patologie:
- zvýšené
produkce urobilinogenu převyšující funkční jaterní kapacitu pro jeho degradaci
(hemolytické stavy, zvýšená redukce ve střevě při zánětech nebo ve žlučovém
stromu - cholangoitis)
- zvýšený průnik
urobilinogenu ze střeva do portálního systému (portální hypertenze, trombózy,
portokavální anastomózy)
- nejrůznější
hepatopatie (zánětlivé, kongestivní, toxické, cirhosa) a nádory jater
Pozn.: Urobilinogen v moči se může objevit po jídlech
bohatých na sacharidy zvláště v odpoledních hodinách.
Urobilinogen v moči chybí při úplné intra- nebo extrahepatické biliární
obstrukci (pokud není provázena cholangoitis), při úplné absenci tvorby žluče
(krátké období u fulminantní virové hepatitis), při patologické nebo chybějící
intestinální mikrobiální flóře (novorozenci, terapie antibiotiky a zvláště
selektivní střevní dekontaminace před transplantacemi).
Urobilinogen v moči se může dle literárních údajů objevit po jídlech
bohatých na sacharidy zvláště v odpoledních hodinách.
Nitrity
Přítomnost bakteriurie závisí:
- na pohlaví: u žen je výrazně častější. Kromě neonatálního období, kdy
je více malformací urogenitálního traktu u chlapců. Udává se, že 3 až 8 %
dospělých žen má signifikantní bakteriurii proti 0,5 až 2 % u mužů
- na věku: se stářím se při zvyšující se dispozici k intersticiálním
nefropatiím a při atrofizaci slizničního epithelu vývodných močových cest u žen
(deficit estrogenů) výskyt často asymptomatické bakteriurie zvyšuje.
Bakteriurie provází většinu mikrobiálních zánětů. Jako první nález může
zachytit chronickou pyelonefritis, která mívá často pouze nespecifické klinické
příznaky i v období už vyvinuté poruchy tubulárních funkcí. Infekce ledvin a
močových cest patří ke klinicky nejčastějším komplikacím u disponovaných osob,
jako jsou diabetici, hypertonici, pacienti s dnou, imunodeficitními stavy,
gravidní ženy, pacienti s retencí moče (nejčastěji muži s benigním či maligním
postižením prostaty), pacienti v kritických stavech s trvalým močovým katetrem
apod.
Leukocyty
Leukocyty jsou hlavním elementem tubulointersticiálních zánětů ledvin a
akutních i chronických zánětů močových cest. U intermitentních
a recidivujících nálezů je nutné hledat primární příčinu (malformace,
urolitiáza, tumor). Důležitá je disociace mezi leukocyturií a
bakteriurií. Při zjištění přítomnosti bakterií v moči, musí následovat
kultivační a kvantitativní vyšetření.
Leukocyturie bez bakteriurie se vyskytne:
· jako součást syndromu u glomerulonefritid, kde
jsou vedoucím elementem erytrocyty a nález proteinurie
· při toxickém poškození
ledvin
· při tuberkulóze ledvin, kdy je mikroskopická
leukocyturie anebo hematurie často jediným symptomem onemocnění, nutné je kultivační vyšetření na etiologické agens
· sekundárně při erytrocyturii u nádorů
· u nebakteriálních infekcí močových cest
Erytrocyty
Rozlišuje se hemoglobinurie (hematurie) s exkrecí pouze krevního barviva
(prerenální příčiny) a hematurie (erytrocyturie) s
průkazem různých morfologických typů erytrocytů. Chemicky tato diferenciace není
možná.
Rozdělení z hlediska morfologické diagnostiky:
· erytrocyty
s analogickou diskoidní morfologií jako v krvi. Jejich průměr klesá s rostoucí
osmolalitou a klesajícím pH. První ranní moč má osmolalitu asi dvojnásobnou než
sérum, ale vzhledem ke snadnému průniku vysoké koncentrace urey intracelulárně
jsou zhruba stejně velké jako v krvi. Přesto je průměr erytrocytů v moči
poněkud menší (asi 6 µm). Při vysoké osmolalitě a nízkém pH se mohou najít malé
svráštělé, "ostnaté" erytrocyty - akantocyty. Naopak při osmolalitě
pod 300 mmol/kg a posunu pH na alkalickou stranu se průměr erytrocytů zvětšuje,
až dochází k jejich lýze.
· sférocyty (kulovité erytrocyty o průměru 4 až 6
µm), které mohou mít normální nebo zvýrazněný okraj
(stomatocyty). Tyto dysmorfní erytrocyty mohou také určovat glomerulární
původ erytrocyturie
· stíny erytrocytů ("ghost") jsou
membrány zaniklých erytrocytů nebo erytrocyty, které ztratily větší část
hemoglobinu.
Epitelie
· Buňky přechodného epitelu mohou pocházet z
povrchových nebo hlubších vrstev. Častější je první typ s průměrem
18 - 30 µm, s kulatým nebo ovoidním jádrem. Dvoujadernost těchto buněk není
zvláštností. Buňky obsahují v jádře jemně granulovaný chromatin a
viditelná jadérka. Cytoplasma je většinou pouze jemně granulovaná, granulace
bývá vzácně kolem jádra, a naopak častěji na periferii buňky. Vyskytují se u
zánětů vývodných močových cest. Povrchové buňky přechodného epitelu se mohou
vyskytnout i v moči zdravých lidí.
· Buňky ze spodních vrstev urotelu (bazální buňky)
jsou menší a jejich tvar je mnohem variabilnější. Jejich obvykle vejčitý tvar
může přecházet v neobvyklé formy, jako buňky ve tvaru kyjovitém, kladívek
či buněk “s ocáskem”. Kladívkovité buňky mohou mít i dvě jádra.
Jejich výskyt v sedimentu znamená většinou poškození hlubších vrstev
urotelu, které může být způsobeno buď litiázou, nebo malignitou.
· Renální tubulární buňky vykazují největší
tvarovou variabilitu. Různé části renálního tubulu jsou složeny z různých typů
buněk. Liší se tvarem (ploché i sloupcovité), polohou jádra (v centru či na
periferii), organelami v cytoplasmě a membránou. Jejich velikost je cca 13
µm. Renální tubulární buňky nalézáme obvykle jednotlivě, někdy však i ve
formě malých shluků, popřípadě ve válcích. Cytoplasma renálních
tubulárních buněk je obvykle hrubější, jádro také neobsahuje jadérka, jak je
obvyklé u buněk přechodného epitelu. Jejich zvýšený výskyt v sedimentu je
obvykle spojen s chorobnými změnami v ledvinném tubulu, tj. akutní
tubulární nekróza, infekci horních močových cest, při akutní
tubulointersticiální rejekční nefropatii, ale též při glomerulonefritidě nebo
virové infekci, popř. působení nefrotoxických léků. Obvykle jsou doprovázeny
dalšími elementy, které jsou typické pro parenchymatózní onemocnění, jako jsou
válce, dysmorfní erytrocyty nebo lipidové kapénky.
· Buňky dlaždicového epitelu jsou největší buňky v
močovém sedimentu (55 ± 10 µm) a nejčastěji tvoří kontaminaci moče bez
diagnostického významu. Bývají obdélníkového až polygonálního tvaru s malým
jádrem a bohatou cytoplasmou. Pocházejí většinou z uretry, popřípadě z vagíny a
jejich množství bývá obvykle závislé na kvalitě provedeného odběru vzorku moče
na vyšetření sedimentu. Buňky dlaždicového epitelu pocházející z uretry, jsou dobře
odlišitelné, ale jejich výskyt (častější u žen) je diagnosticky bezvýznamný.
Válce
Nález válců je významný. Hyalinní válce se mohou vyskytnout i u zdravých
jedinců při fyzické zátěži spojené
s dehydratací.
Po válcích je třeba cíleně pátrat. Jde o odlitky z tubulárních struktur,
jejichž matrix tvoří tubulární mukoprotein a na jejichž povrch adherují různé
další elementy.
Běžně rozlišujeme válce:
· hyalinní, které jsou málo refrakterní, z hlediska tvaru dlouhé, pokroucené,
transparentní, zhruba po celé délce stejně široké. Jsou známkou proteinurie. U
zdravých osob se mohou vyskytnout po zvýšené
tělesné námaze, horečce, srdečním
selhání, dehydrataci apod. Jsou častější při podání diuretik.
· granulované, které jsou o něco větší než hyalinní válce. Jemná granula na
mukoproteinové matrix jsou tvořena rozpadlými tubulárními epiteliemi nebo
agregáty sérových proteinů. Jemná granula se podobají cytoplazmatickým
lyzozomům tubulárních epitelií. Vyskytují se u pacientů s proteinurií, ale také u
tubulárních zánětlivých a degenerativních onemocnění. Hrubá granula jsou
tvořena degenerovanými buňkami, souvisejí s glomerulárním a tubulárním
ledvinovým onemocněním.
· epiteliální, která jsou projevem poškození tubulů a tvoří je degenerované tubulární
epitelie adherované k proteinové matrix. Jsou časté u nefrotického a
nefritického syndromu.
· erytrocytové u glomerulárních erytrocyturií. Erytrocyty se válcovitě shlukují na
povrchu hyalinních nebo granulovaných válců. Degenerací erytrocytů na povrchu
se mění na válce hemoglobinové, které jsou neodlišitelné od válců
myoglobinových (vznikají při rabdomyolýze).
Jejich nález není častý a vyžaduje pečlivé
vyšetření sedimentu, při pozitivitě ale mají vysokou výpovědní hodnotu pro
glomerulární hematurii.
· granulocytové (leukocytové), shluky leukocytů na válcích jsou typické pro
tubulointersticiální nefritidy. Je také nutno po nich dobře pátrat, protože
jejich jednoznačný nález určuje diagnózu akutní pyelonefritidy, proliferativní
glomerulonefritidy a akutní intersticiální nefritidy. V nebarveném
sedimentu jsou většinou špatně odlišitelné od epiteliálních válců.
·
voskové, které vznikají jako konečné stadium
granulovaných válců, jsou vysoce refraktivní, tmavší barvy a většího průměru.
Vznikají přeměnou válců celulárních nebo hyalinních při interakci s různými
močovými komponentami. Jejich nález je typický pro pacienty s renálním selháním
a rychle progredujícími glomerulonefritidami.
· tukové, spolu s tukovými oválnými tělísky (oval fat bodies) se naleznou u
těžších proteinurií, tj. jsou časté u nefrotického syndromu. Tvoří je
anisotropní lipidy a jsou dobře prokazatelné barvícími metodami na tuk (sudan)
či v polarizovaném světle. Jsou podmíněny zvýšením filtrace a tubulární
resorpce lipoproteinu a konverzí na cholesterol a jeho estery.
Dále se ještě v morfologických atlasech popisují
válce hemoproteinové, žlučové, pseudoválce apod.
Řízení kvality
IKK
Kontrolní materiál:
Tekutá kontrola pro chemický a morfologický
rozbor moči Quantimetrix Dip & Spin Urinalysis Dipstick & Microscopics
Control Level 1, REF: 1470-01, Level 2, REF: 1470-02
Příprava: Kontrolní materiál je skladován v lednici při teplotě +2 až +8°C .
Před vlastním použitím se nechá
vytemperovat na laboratorní teplotu.
Stabilita: Kontrolní materiál je stabilní při teplotě +2 až +8°C do data exspirace
vyznačené na obalu.
Měření
kontrolního materiálu: dle směrnice S-OKBH-004 Směrnice pro IKK
Kontrola kvality chemie a mikroskopie se provádí
1 x denně
Ø
Do stojánku vložit na první pozici zkumavku se 3
ml negativní kontroly Quantimetrix Dip & Spin Urinalysis Dipstick
& Microscopics Control Level 1,
REF: 1470-01
Ø
Na druhou pozici vložit zkumavku se 3 ml pozitivní kontroly Quantimetrix
Dip & Spin Urinalysis Dipstick & Microscopics Control Level 2, REF: 1470-02
Ø
Stojan umístit do pravé části podavače analyzátoru, čárovým kódem k sobě
Ø
Na malé obrazovce analyzátoru LabUMat 2 zvolit ikonu OBECNÝ → vybrat tlačítko QC se zeleným háčkem → označit hvězdičku vybrané kontroly → START QC (ve spodní části
obrazovky)
Ø
Pozn.: Analyzátor
LabUMat 2 se přepne do menu Měření. Dvě kontrolní měření
budou nazvaná QC_LOW a QC_HIGH
Ø Pozn.: Na displeji
přístroje LabUMat 2 se zobrazí zpráva, zdali bylo měření úspěšné. Zároveň se
kontroly zobrazí v Seznamu vzorků.
Úspěšná kontrola = zelený háček, neúspěšná kontrola = křížek
Ø
Pozn.: Kontrola je společná pro chemické stanovení moče
i močový sediment. Po spuštění QC se automaticky změří i kontrola močového sedimentu.
Vyhodnocení kontroly kvality:
Ø Výsledek
se zobrazí na malé obrazovce analyzátoru LabUMat 2
·
Vyhovuje →
symbol zelené fajfky
·
Nevyhovuje →
symbol červeného křížku
Ø Vlastní
validace na velké obrazovce PC: DATABÁZE
→ v seznamu vzorků vybrat
kontrolu → ikona VALIDOVAT → OK
Ø Odeslání zvalidované kontroly do LIS: ikona VÝSTUPY ↑ → ikona PŘENOS
→ OK
Zápis kontrol:
Ø
Naměřené hodnoty chemické kontroly zapsat do programu Unity Real Time
Dokumentace: Dlouhodobě jsou výsledky IKK sledovány v programu
Unity Real Time.
EHK dle směrnice
S-OKBH-005 Směrnice
EHK
Externí
kontrola kvality v rámci České republiky je organizována společností SEKK,
laboratoř se jí účastní 2x ročně.
Dokumentace: Výsledky externí kontroly kvality jsou uloženy
v šanonu, v kanceláři u vedoucí laboratoře.
Poznámky, zdroje variability
|
Číslo metody v lokálním
číselníku LIS |
Název v lokálním číselníku
LIS |
|
551 |
Bílkovina |
|
552 |
Glukóza |
|
553 |
Ketony |
|
554 |
Urobilinogen |
|
555 |
Bilirubin |
|
556 |
Krev chemicky |
|
557 |
Nitrity
chemicky |
|
558 |
Leukocyty
chemicky |
|
601 |
Specifická
hustota moče |
|
560 |
Erytrocyty
mikroskopicky |
|
561 |
Leukocyty
mikroskopicky |
|
562 |
Válce hyalinní |
|
564 |
Válce
patologické |
|
565 |
Epitelie
dlaždicovité |
|
579 |
Epitelie
přechodné |
|
567 |
Bakterie |
|
568 |
Kvasinky |
|
569 |
Hlen |
|
570 |
Drť |
|
571 |
Oxaláty |
|
572 |
Krystaly
tripelfosfátu |
|
573 |
Krystaly
kys.močové |
|
576 |
Trichomonády |
|
577 |
Spermie |
Jiné související informace
nevyplněno
Literatura
·
Colombo, J.P., Peheim, E.: s. 53 ‑ 85. In: Klinisch‑chemische Urindiagnostik. Ed. Colombo J.P., LABORLIFE Verlaggemeinschaft.
·
Urinanalysis with test from Boehringer Mannheim. Firemní tisk.
·
Gambke, B. etal.: Miditron Multicenter Evaluation ‑ Workshop. Klin. Lab. 40, 1994, s. 262‑268
·
Masopust, J.: Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. I.část. Zdravotnické aktuality 216, Avicenum 1990.
·
Engliš, M.: Proteinurie. nakl. STAPRO, 1993.
·
Nejedlý, B.,Tobiška, J.,Zahradníček, Z.: Základní a morfologické vyšetření moče. Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČSR 1988.
·
Friedecký, B., Kratochvíla, J., Budina, M.: Kontrolní cyklus SEKK k posuzování jakosti vyšetřování moče diagnostickými proužky. 13/96. FONS, leden 1996, s. 13 ‑ 16
·
Zahradníček L., Vozníček J.: Je močový sediment základní vyšetření? Prakt. Lék. 70, 1990, č. 8, s. 341 ‑ 343
·
Evropská direktiva pro analýzu moči – komentovaný český překlad Evropské normy; SEKK, 2001
·
J.Racek: Klinická biochemie,Galén, Praha,1999, ISBN 80 – 7262 – 023 –
1.Karolinum, Praha, 1999, ISNB 80 – 7184 – 971 – 5.
·
Urinanalysis with test from Boehringer Mannheim. Firemní tisk.
·
Nejedlý, B.,Tobiška, J.,Zahradníček, Z.: Základní a morfologické vyšetření moče. Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČSR 1988.
·
Zahradníček L., Vozníček J.: Je močový sediment základní vyšetření? Prakt. Lék. 70, 1990, č. 8, s. 341 ‑ 343
·
Evropská direktiva pro analýzu moči – komentovaný český překlad Evropské normy; SEKK, 2001
·
J.Masopust:
Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, ISBN
80-7184-649-X, Karolinum, Praha, 1998.
Appendixy
Nevyplněno
Autorské poznámky
Nevyplněno
Recenze, schválení
Autor: Mgr. Alena Švihálková