Kyselina močová a její soli (uráty, močany) jsou konečným produktem odbourávání purinových nukleotidů u většiny primátů
(včetně člověka), ptáků, suchozemských plazů a hmyzu, nachází se v jejich výkalech. S výjimkou primátů je hlavním
konečným produktem metabolismu dusíku těchto živočichů. Přítomna je v moči všech masožravců. Vzniká působením enzymu
xantinoxidázy na deriváty jak endogenních, tak exogenních purinových bází (adeninu a guaninu). Člověk nedovede kyselinu
močovou dále oxidovat na alantoin díky zmutovanému genu pro enzym urikázu. Většina syntetizované kyseliny močové (90 %)
se v ledvinách zpětně vstřebává do krve a podílí se na antioxidační ochraně organismu. Je málo rozpustná ve vodě, v
přesycených roztocích tvoří bílé jehlicovité krystaly. Kromě krve a moče se vyskytuje také v synoviální tekutině,
sekretu dýchacích cest a kolostru.
|