PI-OKBH- 77 Stanovení schistocytů
Revize
doporučení ČHS 11/2022
Schistocyty-identifikace,kvantifikace a diagnostický přístup.
Schistocyty jsou útržky
erytrocytů vzniklé mechanickým poškozením, ke kterému dochází na fibrinových
vláknech. Nově mezi schistocyty započítáváme i ty se slabší intenzitou barvení
uprostřed – mírně bledší střed.
Za schistocyty jsou
považovány:
1. malé fragmenty
různého tvaru, někdy s ostrými úhly nebo výběžky (trojúhelníky), s rovnými
hranicemi nebo někdy se zakulacením na jedné straně (mikropůlměsíce), často
zakřivené, obvykle se tmavěji barvící, občas světleji v důsledku ztráty
hemoglobinu v době fragmentace. Mikropůlměsíce je třeba rozlišovat na
základě jejich velikosti od nevratně změněných srpkovitých buněk (drepanocytů)
charakteristických pro onemocnění srpkovitá anémie.
2. helmovité buňky („přilbovité erytrocyty“), kterými jsou poškozené erytrocyty
s jednou (vzácně dvěma) amputovanou oblastí zvýrazněnou rovnou hranici s
ostrými hranami zakřivení.
3. poškozené buňky větší než malé fragmenty, které mají
jeden pár fragmentů oddělených půlkruhovým konkávním tvarem membrány – jsou to keratocyty (buňky charakteru „kočičí
hlavy“, buňky s malými rohy). Jsou vytvořeny prasknutím jedné nebo více
periferních pseudovakuol a následnou fúzí buněčné membrány.
4. mikrosférocyty nebo sféroschistocyty,
což jsou miniaturní kulaté erytrocyty bez projasnění centrální zóny.
Mikrosférocyty jsou sekundárním projevem fragmentace a měly by být zahrnuty do
počtu schistocytů pouze v přítomnosti schistocytů, které jsou uvedené v bodech
(1) až (3). Neměly by být zaměňovány za sférocyty nacházející se u dědičné
sférocytózy nebo v rámci imunitní hemolýzy, u které však nejsou sférocyty
tak malé.
Postup:
polích)
Vyjadřování výsledku: počet /
1000 ery
Referenční rozmezí: 0-10/1000
ery
- hodnoty
nad 10/1000 ery hlásit lékaři!!
Výskyt:
Počet schistocytů je v praxi smysluplný
a klinicky významný, pokud schistocyty zaujímají v nátěru hlavní morfologickou
abnormalitu erytrocytů a v KO je přítomna i trombocytopenie a anémie (±
leukocytóza).
Počet schistocytů >10/1000 erytrocytů v nátěru
periferním krve u dospělých je silný morfologický ukazatel pro diagnostiku trombotické mikroangiopatické
anémie (TMA), další podezření na jinou diagnózu musí ale chybět. Nedostatek
či nepřítomnost schistocytů nevylučuje dg. TMA (počet kolísá s aktuálním
průběhem onemocnění, na začátku nemusí dosahovat požadovanou mez).
Pokud schistocyty nejsou přítomny a existuje vysoké
podezření na TMA, pak by se krevní nátěr měl opakovaně provádět denně, protože
vzhled a počet schistocytů může být občas opožděn o několik dní. Ve vzácných
případech se schistocyty v průběhu TMA nezobrazí vůbec. Pro diagnostiku s transplantací
související TMA je doporučována vyšší (40/1000 erytrocytů) horní mez.
Diagnózu TMA podporuje trombocytopenie v krevním obraze,
zvýšená (někdy až extrémně) hladina laktát dehydrogenázy, zvýšený bilirubin,
negativní PAT, snížená hladina haptoglobinu a klinický stav pacienta (krvácení
při trombocytopenii, porucha vědomí či renální insuficience atd.).
Kvantitativní hodnocení je důležité pro
diagnózu a monitoring pacientů s TTP i pro monitoring pacientů po transplantaci
hematopoetických kmenových buněk, ve kterém je TMA častou a závažnou
komplikací, a mělo by být prováděno pouze v případě, že schistocyty jsou
dominantní abnormalitou v nátěru. U TTP a
souvisejících onemocnění jsou schistocyty hlavní morfologickou abnormalitou, někdy je patrná mírná stimulace erytropoezy jako důsledek
intravaskulární hemolýzy (polychromázie, bazofilní tečkování a cirkulující
erytroblasty).
Fragmenty erytrocytů podobné schistocytům se též mohou
nacházet u non-TMA onemocnění jako jsou genetické nebo získané poruchy
červených krvinek (např. RBC membránové vady, talasemie, megaloblastová anémie,
primární myelofibróza a tepelná poranění). V těchto případech ale mají
schistocyty velmi různorodé tvary a zároveň je patrná výrazná
anizopoikilocytóza erytrocytů a morfologické změny erytrocytů, které nejsou
specifické pro diagnózu TMA.
Schistocyty spolu s mikrosférocyty mohou být viděny
(obvykle v malém počtu) u diseminované intravaskulární koagulace (DIC) a v
rámci septického stavu. Nicméně počet schistocytů v těchto případech má
jen zřídka specifickou klinickou diagnostickou hodnotu.