Abstrakt
Sérový
CEA patří k základním markerům studovaným u různých nádorových lokalizací.
Má význam především při stagingu a monitorování onemocnění gastrointestinálního
traktu, a to u kolorektálních karcinomů,
dále u karcinomů plic, prsu, močového měchýře a dalších malignit.
Fyziologická variabilita
V séru dospělých zdravých osob se jeho hladina CEA
obvykle pohybuje pod koncentrací
5 µg/l (v závislosti na typu diagnostické soupravy). Výrazné zvýšení (až
do 10 µg/l) je možno pozorovat u kuřáků (v závislosti na počtu vykouřených
cigaret), ev. u alkoholiků. V extraktech primárních nádorů se obvykle
nevyšetřuje. Význam však má stanovení v moči, pleurálním punktátu, ascitu
i dalších tělních tekutinách u vybraných typů nádorů.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
V průběhu maligního procesu je produkován
CEA nádorovou tkání, jeho hladiny se
výrazně zvyšují především ve vztahu k celkové hmotě nádoru. Vzhledem
k odbourávání játry a vylučování ledvinami je jeho hladina zvýšena u
nemaligních postižení těchto orgánů (hepatitida, selhání ledvin atd.).
Referenční intervaly
Podle užité metody leží
Použití pro klinické účely
Maligní onemocnění
Screening: nelze použít.
Stanovení diagnózy: nelze použít,
pouze v situaci, kde není známa lokalizace primárního nádoru, může (spolu
s dalšími markery) mít jeho hladina význam při určení diagnózy.
Odhadnutí závažnosti onemocnění:
vhodný pro potvrzení stadia choroby, rozhodnutí o průběhu terapie. Zvýšené
preoperativní hodnoty u kolorektálního karcinomu jsou obvykle spojeny s kratší dobou celkového přežití.
Předoperační hodnoty CEA >40 µg/l jsou charakteristické pro kratší interval
bezpříznakového přežití nemocných s karcinomem mléčné žlázy. Na základě
předoperačních hodnot lze posoudit možnost radikálního zásahu u kolorektálního
karcinomu.
Monitorování průběhu onemocnění
(detekce relapsu či rozsevu onemocnění a odpovědi na léčbu) patří
k základním využitím CEA. Hodnoty vyšší než 10 µg/l znamenají obvykle
progresi maligního procesu. Koncentrace vyšší než 50 µg/l svědčí s vysokou
pravděpodobností o jaterních nebo kostních metastázách Senzitivita a specificita CEA
stanovení kolísá podle typu sledovaného nádoru a stadia onemocnění. Pro
nádory zažívacího traktu se pohybuje senzitivita obvykle při návratu onemocnění
(při 90 % specificitě): pro kolorektální karcinom kolem 60 %, pro nádory
žaludku asi 40 - 50 %. Pokles hodnot CEA asi ve 4.týdnu po chirurgickém zákroku
může poskytnout údaj o úspěšnosti terapie, podobně lze hodnotit efekt chemo- či
radioterapie, pokud byly hodnoty před terapií zvýšené. Doba odběru a intervaly
mezi opakovanými odběry se řídí obecnými pravidly pro sledování nádorových
markerů s přihlédnutím k poločasu markeru
Benigní
onemocnění, jiné příčiny zvýšení CEA v séru:
Obvykle hodnoty nepřesahují
hranici 10 µg/l. Hladiny vyšší než 5 µg/l se nacházejí u těchto benigních
chorob: jaterní cirhóza (32 %), onemocnění jater obecně (11 %), Crohnova
choroba (6 %), střevní polypy (16 %), onemocnění plic (15 %), ledvin (11 %),
žlučníku a žlučových cest (11 %), pankreatitida (22 %), kouření (8 %).
Literatura
Bast, R.C. et ASCO Tumor Marker Expert Panel: Clinical practice quidelines for the use
of tumor marker in breast and colorectal
cancer. J.Clin. Oncol. 14 (10), 1996, 2843-2877.
Fateh-Moghadam, A.,Stieber, P.: Sensible use of tumor markers. J.
Hartmann Verlag GBMH, 1993.
Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických
vyšetření. Karolinum, Praha, 1998.