P/S - Amyláza (µkat/l)
Charakteristika
Alfa-amylázy jsou
trávicí enzymy polypeptidové struktury (511 aminokyselin). Slinný a pankretický
izoenzym jsou z 97% homologní, v séru i v moči mají u zdravých lidí přibližně
stejnou katalytickou aktivitu. Jejich fyziologickou funkcí je štěpení
polysacharidů obsažených v potravě na maltózu. Pankreatický izoenzym je produkován pankreatem a vylučován do duodena.
Slinná alfa-amyláza je syntetizovná především ve slinných žlázách je vylučována
do slin, nachází se také v slzách, potu a plodové vodě.
Patofyziologický mechanizmus uvolnění do
cirkulace:
Při akutní
serosní pankreatititdě se zvyšuje permeabilita bazálního pólu acinárních buněk,
v případě hemoragicko nekrotizující pankreatitidy navíc dochází k jejich nekróze. Při
chronické pankreatitidě ( a fibrózních změnách), litiáze, obstrukci tumorem
dochází k porušení průtoku pankreat.vývody a zvýšený tlak spůsobí rozšíření
epiteliálních istmů a průniku pankreatických enzymů do perikapilárních prostor.
Biologická variabilita a vztah k
analytickým parametrům – amyláza v séru/plazmě
|
Intraindividuální variabilita
(CVi) |
8,7 % |
|
Interindividuální variabilita
(CVg) |
28,3 % |
|
Index individuality (teoretický,
bez CVa) |
0,31 |
|
Kritická diference relativní
(Z=1,96, reálný CVa) |
24,5 % |
|
Kritická diference absolutní (pro
hodnotu 3,00 µkat/l) |
0,74 µkat/l |
|
Poločas eliminace |
0,2 dne,
tj. 4,8 hodin. |
Poznámka k poločasu eliminace
Poločas
eliminace 0,125 až 0,25 dne (krátký poločas eliminace, za den zůstává méně než
10 % původního množství).
Indikace vyšetření
Akutní a
chronická pankreatitida a trauma pankreatu, diferenciální diagnostika NPB,
diagnostika a dif. diagnostika parotitidy, monitorace stavu po ERCP. Pro diferenciální diagnostiku hyperamylazémie je vhodné
doplnit vyšetření pankreatického izoenzymu amylázy.
Výpovědní hodnota
Zvýšení aktivity celkové amylázy v séru/moči je
příznačné pro onemocnění pankreatu a slinných žláz. Její aktivita roste obvykle
paralelně s lipázou, ale existují i případy izolovaného vzestupu aktivity
jen jednoho z těchto pankreatických enzymů. Diagnostická hodnota
vyšetření je pro onemocnění pankreatu nižší v porovnání s lipázou a stanovením
pankreatického izoenzymu.
Stanovení
nemá prognostickou hodnotu, neodráží reziduální funkční kapacitu pankreatu. U
etylické etiologie pankreatitidy se elevace AMS vyskytuje jen u 60-70%
pacientů.
Makroamylazémie:
Podkladem
je tvorba komplexů plazmatické amylázy s imunoglobuliny IgA nebo IgG, která
brání gloemrulární filtraci enzymu a prodlužuje biologický poločas. Prevalence
v populaci je asi 0,1%, stav je častý u lymfomů, monoklonálních gamapatií a
AIDS. Důsledkem snížení renální
elmiminace je 4x elevace amylázy v séru při normální/snížené aktivitě v
moči.
|
Onemocnění |
Amyláza v séru |
|
Akutní pankreatitida Akutní exacerbace chronické
pankreatitidy |
Vzestup 5-6 hodin po vzniku
symptomatologie u akutní pankreatitidy hodnoty nad 3xHRM, až do 20x HRM. Perzistence elevace v séru dle
etiologie
|
|
Jiná etiologie náhlé příhody
břišní v oblasti horního abdominálního kvadrantu (cholecystitis, penetrace duodenálního
vředu), ruptura GEU, torze vejcovodů |
Elevace do 3,5 násobku
HRM, perzistence 2-4 dny |
|
Stav po ERCP |
Elevace 2h po výkonu s maximem
cca 2-4xHRM v 6. hodině po ERCP, s
perzistencí do 2.-3.dne |
|
Parotitida |
Elevace do
3-5x HRM, postprandiální elevace
u sialolithiázy. |
|
Renální onemocnění |
Poměrně častá je mírná
elevace u glomerulárních lézí. Při tubulárním poškození je
renální clearance zvýšena. |
|
Jiná onemocnění |
Mírná elevace (do 2x HRM)
může být přítomna u infekčních hepatitid, sarkoidózy, traumatu břicha. Paraneoplastická produkce
především slinné amylázy se nejčastěji vyskytuje u malignit štítné žlázy,
plic, ovárií, colon a prostaty. |
Zdroje informací
L.Thomas, Clinical laboratory diagnostics,
TH Books, 1998