P/S C - reaktivní protein
Charakteristika
CRP je plazmatický ß2 globulin o molekulové hmotnosti 110 kD. Patří do
rodiny tzv. krátkých pentraxinů, jeho diskoidní struktura je tvořena pěti
stejnými, nekovalentně vázanými podjednotkami. Každá z nich váže dva atomy
Ca2+ které jsou nezbytné pro funkci (zejména opsonizaci). Byl objeven
v roce 1930 a jeho název je odvozen od schopnosti reagovat
s polysacharidem C S. pneumoniae
Je reaktantem akutní fáze, v případě akutní odpovědi organismu, vyvolané poškozením
tkání, infekcí nebo dalším zánětlivým podnětem, je produkován jaterními
buňkami. Podnětem k jeho syntéze je
zvýšená hladina cytokinů, hlavně IL-6.
CRP se uplatňuje v opsonizaci, má imunomodulační a antioxidační
vlastnosti.
Biologická variabilita
a vztah k analytickým parametrům
|
Intraindividuální variabilita (CVi) |
42,2 % |
|
Interindividuální variabilita (CVg) |
76,3 % |
|
Index individuality (teoretický, bez CVa) |
0,55 |
|
Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa) |
117,0 % |
|
Kritická diference absolutní (pro hodnotu 10,00 mg/l) |
11,70 mg/l |
|
Poločas eliminace |
2 dny, tj. 48,0 hodin. |
Poznámka k poločasu
eliminace
Zdroj poločasu Thomas, 1998, Průša
(2012) uvádí 19 hodin.
Indikace vyšetření
Reaktant akutní fáze. Diagnostika a
monitorování terapie zánětlivých onemocnění (infekčních, reumatologických,
Crohnovy nemoci). Stanovení CRP má
prognostickou hodnotu.
Výpovědní hodnota
Vzestup
koncentrace je patrný
za 6-12 hodin po vzniku noxy, s maximem za 24-48 hodin.
Výtěžnost se zvyšuje při sériovém stanovení v čase a
posouzení dynamiky.
Syntéza CRP je ve většině případů zachována i u
imunosuprimovaných pacientů (chybí neutrofilie, horečka).
Senzitivní marker aktivity zánětů pojivové tkáné, je
vhodný ke sledování efektu terapie a exacerbací (kromě SLE – zde je elevace minimální).
Vysoké koncentrace u pacientů se SIRS.
Zvýšení je popisováno u malignit, nemá však zásadní
klinický význam.
Snížená
koncentrace u novorozenců a
kojenců.
Prognostická
hodnota ve vztahu ke
kardiovaskulární morbiditě a mortalitě.
|
Klinická jednotka |
Obvyklý nález |
|
Těžká bakteriální G- infekce |
Hodnoty až 500
mg/l |
|
Bakteriální G+ a parazitární infekce |
Koncentrace kolem
100 mg/l |
|
Virová infekce |
u 50% bez elevace,
jinak do 50 mg/l |
|
Revmatická onemocnění |
Podle onemocnění
15 - 100 mg/l (kromě SLE a polymyozitidy kde není elevace) |
|
Infarkt myokardu, hluboká žilní trombóza, lokální
infekce |
Podle rozsahu až
200 mg/l (AIM) většinou do 50 mg/l |
|
Chirurgický výkon |
Podle rozsahu 20 -
250 mg/l, při přetrvávání elevace 3. - 5.den po operaci lze předpokládat
infekční komplikaci. |
|
Akutní pankreatitida |
Až 100mg/l, při
přetrvávání elevace susp. komplikace (cysty, pseudocysty.) Akutní nekrotizující pankreatitida
až 200 mg/l |
Zdroje informací
L.Thomas, Clinical
Laboratory Diagnostics, TH Books, 1998
R. Průša, Průvodce
laboratorními nálezy, Raabe, 2012