AGEL Hornická poliklinika s.r.o. Ostrava
akreditované zdravotnické zařízení
Používejte 4,9 ml zkumavku (SARSTEDT)
nebo u dětí 1,2ml (SARSTEDT). Plná zkumavka postačí na většinu běžných analýz
(asi 15 - 20 parametrů ).
Viz. Používaný odběrový systém
Zbytky sér jsou uchovány v lednici po
dobu 3 dnů. Lze doordinovat vyšetření z předchozích dnů po
telefonické domluvě s výjimkou metod Viz. Ústní
požadavky na vyšetření. Vyšetření ELFO proteinů provádíme průběžně dle počtu vzorků zpravidla do
jednoho týdne.
Bezpečnostní
aspekty
Každý vzorek krve je nutné považovat za
potencionálně infekční. Je nutné zabránit zbytečným manipulacím s krví,
které by mohly vést ke kontaminací pokožky odebírající osoby, veškerých
zařízení používaných při odběru nebo ke vzniku infekčního aerosolu.
Je
nutné zajistit dostupnost lékaře u případných komplikací při odběru.
U nemocných s poruchami vědomí nebo
u malých dětí je nutné zabránit případnému poranění. Je třeba očekávat nenadálé
pohyby nebo reakce na vpich. Komplikace se musí ohlásit ošetřujícímu lékaři. Veškeré
manipulace s odběrovými jehlami se musí provádět s maximální
opatrností.
Prevence hematomu zahrnuje zejména: opatrnost
při punkci (proniknutí jehly jen horní žilní stěnou), včasné odstranění
turniketu (zejména před odstraněním jehly ze žíly), používání jen velkých
povrchových žil, aplikaci přiměřeně malého tlaku na místo vpichu při ošetřování
rány po odběru.
Vybavení odběrového pracoviště:
Pracoviště pro odběr žilní krve musí být
k tomuto účelu náležitě vybaveno. Jedná se zejména o odběrové křeslo
s nastavením pozice nemocného, dostatečně bezpečné a případně, je-li to
nutné, odběrové lůžko. Nezbytným vybavením je kontejner na odkládání použitých
jehel a stříkaček z dostatečně pevného materiálu (plast, kov, tuhý
karton), opatřený víčkem a příslušně označený dle legislativy ČR. Dále musí být na pracovišti základní vybavení
k poskytnutí první pomoci a lékařské pomoci při komplikacích.
Mezi nezbytné pomůcky pro odběr žilní
krve patří: stojánky na monovetty, rukavice, odběrové jehly a monovetty (zkumavky uzavřeného
odběrového systému),
turnikety (škrtidla); vzhledem
k možnosti šíření infekce je nutné turnikety dezinfikovat a
v pravidelných intervalech nahrazovat novými; antiseptika, sterilní gázové
čtverce nebo tampony, náplasti.
Pracovní
postup žilního odběru, viz. Standart 12 : Odběr
biolog. materiálu
1) Příprava
materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn
vzorků
(štítky s jasnou identifikací pacienta …jméno, příjmení, rodné číslo,
datum)
2)
Kontrola identifikace nemocného dostupným
způsobem jak u nemocných schopných spolupráce, tak u nemocných neschopných
spolupráce (děti, psychiatričtí pacienti, cizinci), kde identifikaci verifikuje
zdravotnický personál, případně příbuzní pacienta. Při odběru krve na OKB HPO provádí
pracoviště registrace pacientů.
3) Ověření dodržení
potřebných dietních omezení před odběrem.
4) Kontrola
dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr.
5) Seznámení
pacienta s postupem odběru.
6)
Zajištění vhodné polohy paže, tj. podložení
paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti, u ležících
nemocných zajištění přiměřené polohy s vyloučením flexe v lokti.
7)
Kontrola identifikačních údajů na štítcích a
žádankách. Bezprostředně před odběrem se musí zkontrolovat kvalita jehly,
monovett.
8)
Aplikace turniketu, smí však být aplikován
maximálně při začátku vpichu. Pacienta lze vyzvat k sevření pěsti,
opakované „pumpování“ je nevhodné.
9)
Posouzení kvality žilního systému
v loketní jamce, například zejména s ohledem na zhojenou popáleninu,
stavy po ablaci prsu, hematomy. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit například
masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazováčkem na místo
odběru, spuštění paže podél okraje křesla. Při žilním odběru u dětí mladších 2
let lze pro odběr použít pouze povrchové žíly. Vždy je nutné maximálně zabránit
poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte. Pro odběry u
dětí se používají jednorázové pomůcky pro odběr v dětském věku vybavené
například propojovacími kanylami.
10) Dezinfekce
místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je nutno kůži nechat oschnout
jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení
v místě odběru. Po dezinfekci je další palpace místa nepřijatelná!
11) Použití
uzavřeného systému SARSTEDT : jehla na odběrovou S-Monovettu, palcem ve
vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly,
provede se venepunkce a tahem za píst se provede náběr krve. Jakmile krev začne
proudit do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se přitom
nesmí změnit. Rychlost natékání krve do odběrové stříkačky signalizuje kvalitu
cévního řečiště. U pacientů, kde to kvalita cév umožňuje, je možné naplnit
další S-Monovetta pomocí vakua. Evakuaci S-Monovetty provedeme zatažením za
píst až do koncové (aretační) polohy a odlomením táhla pístu. Takto evakuovanou
S-Monovettu nasadíme na jehlu již zavedenou do žíly. Vytvořené vakuum zajistí
dokonalé naplnění monovetty při dosažení potřebného mísícího poměru krve a
protisrážlivého činidla. Jednotlivé odběrovky s přídatnými činidly je
nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným
převracením. Jehla se ze žíly vyjímá samostatně, tedy až po sejmutí poslední
S-Monovetty z jehly. Viz. Odběr krve pístem Sarstedt, Odběr krve vakuem Sarstedt, Odběr krve sedimentace Sarstedt
12)
Doporučené pořadí zkumavek při odběru krve z jednoho vpichu: viz.
VlivEDTAodběr..obrázek
13) Pokud se
nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý
z následujících postupů: změní se pozice jehly, použije se jiná vakuovaná
zkumavka, uvolní se příliš zatažený turniket. Opakované sondování jehlou
je nepřípustné.
14) Nejvhodnější doba
pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se v monovettě objeví krev, včasné
uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru.
Pacient během odběru uvolní svalové napětí paže.
15) Místo vpichu i
s jehlou se zakryje gázovým čtvercem. Na gázový čtvereček se jemně zatlačí
a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo
k poranění pacientovy paže (kožní poranění).
16) Po odběru se
za normálních okolností očistí místo odběru sterilní gázou a aplikuje se
náplastové zakrytí místa odběru. Pacientovi se doporučí ponechat místo odběru
zakryté nejméně 15 minut. Při pokračujícím krvácení z místa odběru se
pomocí gázového čtverce a přiměřeného tlaku na místo odběru vyčká zastavení
krvácení. Gázový čtverec se pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži.
Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření 15 minut. Při výrazném krvácení se
použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař.
V případě, že se odběr provedl pomocí klasické stříkačky a jehly, odebraná
krev se do vakuové zkumavky přenese takto: uzávěr vakuované monovetty se
neodstraňuje, vakuová monovetta se umístí do stojánku, jehlou se propíchne
uzávěr a zkumavka se samovolně naplní, na píst se netlačí. Tímto
postupem se dodrží správný poměr mezi krví a antikoagulační přísadou. Pozor na
poranění!
17) Bezprostředně
po odběru je nutné bezpečně zlikvidovat jehly. S jehlami se nijak
nemanipuluje jen se umístí do kontejneru, který je nezbytnou součástí vybavení
odběrového pracoviště. Při všech operacích s jehlami je nutné vyloučit
poranění.
18) Čas odběru
krve (datum, hodina a minuta) se zaznamená na žádanky. Podobným způsobem se
zaznamenávají také informace o komplikacích při odběru spolu
s identifikací odběrového pracovníka. Do laboratoře provádějící požadované
testy se odešlou správně označené zkumavky s příslušnými žádankami.