AGEL Hornická poliklinika s.r.o. Ostrava

akreditované zdravotnické zařízení

Hlavní zásady při odběru žilní krve OKB HPO:

Obecné zásady

Používejte 4,9 ml zkumavku (SARSTEDT) nebo u dětí 1,2ml (SARSTEDT). Plná zkumavka postačí na většinu běžných analýz (asi 15 - 20 parametrů ).

Viz.  Používaný odběrový systém

Zbytky sér jsou uchovány v lednici po dobu 3 dnů. Lze doordinovat vyšetření  z předchozích dnů po telefonické domluvě s výjimkou metod Viz. Ústní požadavky na vyšetření. Vyšetření ELFO proteinů provádíme průběžně dle počtu vzorků zpravidla do jednoho týdne.

Bezpečnostní aspekty

Každý vzorek krve je nutné považovat za potencionálně infekční. Je nutné zabránit zbytečným manipulacím s krví, které by mohly vést ke kontaminací pokožky odebírající osoby, veškerých zařízení používaných při odběru nebo ke vzniku infekčního aerosolu.

Je nutné zajistit dostupnost lékaře u případných komplikací při odběru.

U nemocných s poruchami vědomí nebo u malých dětí je nutné zabránit případnému poranění. Je třeba očekávat nenadálé pohyby nebo reakce na vpich. Komplikace se musí ohlásit ošetřujícímu lékaři. Veškeré manipulace s odběrovými jehlami se musí provádět s maximální opatrností.

Prevence hematomu zahrnuje zejména: opatrnost při punkci (proniknutí jehly jen horní žilní stěnou), včasné odstranění turniketu (zejména před odstraněním jehly ze žíly), používání jen velkých povrchových žil, aplikaci přiměřeně malého tlaku na místo vpichu při ošetřování rány po odběru.

Vybavení odběrového pracoviště:

Pracoviště pro odběr žilní krve musí být k tomuto účelu náležitě vybaveno. Jedná se zejména o odběrové křeslo s nastavením pozice nemocného, dostatečně bezpečné a případně, je-li to nutné, odběrové lůžko. Nezbytným vybavením je kontejner na odkládání použitých jehel a stříkaček z dostatečně pevného materiálu (plast, kov, tuhý karton), opatřený víčkem a příslušně označený dle legislativy ČR.  Dále musí být na pracovišti základní vybavení k poskytnutí první pomoci a lékařské pomoci při komplikacích.

Mezi nezbytné pomůcky pro odběr žilní krve patří: stojánky na monovetty, rukavice, odběrové jehly a monovetty (zkumavky uzavřeného odběrového systému), turnikety (škrtidla); vzhledem k možnosti šíření infekce je nutné turnikety dezinfikovat a v pravidelných intervalech nahrazovat novými; antiseptika, sterilní gázové čtverce nebo tampony, náplasti.

 

Pracovní postup žilního odběru, viz.   Standart 12 :  Odběr biolog. materiálu

 

1)    Příprava materiálu a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků (štítky s jasnou identifikací pacienta …jméno, příjmení, rodné číslo, datum)

 

2)    Kontrola identifikace nemocného dostupným způsobem jak u nemocných schopných spolupráce, tak u nemocných neschopných spolupráce (děti, psychiatričtí pacienti, cizinci), kde identifikaci verifikuje zdravotnický personál, případně příbuzní pacienta. Při odběru krve na OKB HPO provádí pracoviště registrace pacientů.

 

3)    Ověření dodržení potřebných dietních omezení před odběrem.

 

4)    Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr.

 

5)    Seznámení pacienta s postupem odběru.

 

6)    Zajištění vhodné polohy paže, tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti, u ležících nemocných zajištění přiměřené polohy s vyloučením flexe v lokti.

 

7)    Kontrola identifikačních údajů na štítcích a žádankách. Bezprostředně před odběrem se musí zkontrolovat kvalita jehly, monovett.

 

8)    Aplikace turniketu, smí však být aplikován maximálně při začátku vpichu. Pacienta lze vyzvat k sevření pěsti, opakované „pumpování“ je nevhodné.

 

9)    Posouzení kvality žilního systému v loketní jamce, například zejména s ohledem na zhojenou popáleninu, stavy po ablaci prsu, hematomy. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit například masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazováčkem na místo odběru, spuštění paže podél okraje křesla. Při žilním odběru u dětí mladších 2 let lze pro odběr použít pouze povrchové žíly. Vždy je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte. Pro odběry u dětí se používají jednorázové pomůcky pro odběr v dětském věku vybavené například propojovacími kanylami.

 

10)  Dezinfekce místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je nutno kůži nechat oschnout jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě odběru. Po dezinfekci je další palpace místa nepřijatelná!

 

11)  Použití uzavřeného systému SARSTEDT : jehla na odběrovou S-Monovettu, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje   poloha žíly, provede se venepunkce a tahem za píst se provede náběr krve. Jakmile krev začne proudit do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se přitom nesmí změnit. Rychlost natékání krve do odběrové stříkačky signalizuje kvalitu cévního řečiště. U pacientů, kde to kvalita cév umožňuje, je možné naplnit další S-Monovetta pomocí vakua. Evakuaci S-Monovetty provedeme zatažením za píst až do koncové (aretační) polohy a odlomením táhla pístu. Takto evakuovanou S-Monovettu nasadíme na jehlu již zavedenou do žíly. Vytvořené vakuum zajistí dokonalé naplnění monovetty při dosažení potřebného mísícího poměru krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé odběrovky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převracením. Jehla se ze žíly vyjímá samostatně, tedy až po sejmutí poslední S-Monovetty z jehly. Viz.  Odběr krve pístem Sarstedt,  Odběr krve vakuem Sarstedt,  Odběr krve sedimentace Sarstedt

 

12)   Doporučené pořadí zkumavek při odběru krve  z jednoho vpichu: viz.   VlivEDTAodběr..obrázek

 

13)  Pokud se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý z následujících postupů: změní se pozice jehly, použije se jiná vakuovaná zkumavka, uvolní se příliš zatažený turniket. Opakované sondování jehlou je nepřípustné.

 

14)  Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se v monovettě objeví krev, včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru. Pacient během odběru uvolní svalové napětí paže.

 

15)  Místo vpichu i s jehlou se zakryje gázovým čtvercem. Na gázový čtvereček se jemně zatlačí a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo k poranění pacientovy paže (kožní poranění).

 

16)  Po odběru se za normálních okolností očistí místo odběru sterilní gázou a aplikuje se náplastové zakrytí místa odběru. Pacientovi se doporučí ponechat místo odběru zakryté nejméně 15 minut. Při pokračujícím krvácení z místa odběru se pomocí gázového čtverce a přiměřeného tlaku na místo odběru vyčká zastavení krvácení. Gázový čtverec se pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži. Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření 15 minut. Při výrazném krvácení se použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař. V případě, že se odběr provedl pomocí klasické stříkačky a jehly, odebraná krev se do vakuové zkumavky přenese takto: uzávěr vakuované monovetty se neodstraňuje, vakuová monovetta se umístí do stojánku, jehlou se propíchne uzávěr a zkumavka  se samovolně naplní, na píst se netlačí. Tímto postupem se dodrží správný poměr mezi krví a antikoagulační přísadou. Pozor na poranění!

 

17)  Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zlikvidovat jehly. S jehlami se nijak nemanipuluje jen se umístí do kontejneru, který je nezbytnou součástí vybavení odběrového pracoviště. Při všech operacích s jehlami je nutné vyloučit poranění.

 

18)   Čas odběru krve (datum, hodina a minuta) se zaznamená na žádanky. Podobným způsobem se zaznamenávají také informace o komplikacích při odběru spolu s identifikací odběrového pracovníka. Do laboratoře provádějící požadované testy se odešlou správně označené zkumavky s příslušnými žádankami.